wz
Hromadný hrob bělohorských bojovníků.
       
           
autor: Matty      
           
Zdroj: Archaeologica Pragensia č.1, rok 1980
           
Dne 11,11, 1974 prováděli vojáci na pláni před oborou „Hvězda“ výkopové práce pro výstavbu spartakiádního městečka účastníků 4.celostátní spartakiády. Při hloubení systému kruhových výkopů pro usazení betonových skruží narazili vojáci v hloubce přibližně 130 cm na lidské kostry, které ve snaze odkrýt a částečně také ze zvědavosti značně poškodili. Protože bylo odkryto značné množství kosterních pozůstatků se zřejmými stopami po zranění a bez dalších nálezů blíže určující stáří nálezu. Byli k výkopu nejprve povoláni příslušníci VB a posléze pracovníci katedry antropologie přírodovědné fakulty UK v Praze /doc. Troníček, dr. Leontovičová/. Následovalo telefonické vyrozumění archeologického oddělení Muzea hl. města Prahy. Na místě pak bylo ještě téhož dne zjištěno, že byl porušen hrob obsahující několik jedinců. Zde pracujícími vojáky byly poškozeny a vyzvednuty kostry 4-5 jedinců a předány 2 železné přezky /obr.2:9,10/ a 3 železné kulky /obr.2:6/, které byly údajně nalezeny v jedné z lebek. Všechny zjištěné skutečnosti napovídali, že jde s největší pravděpodobností o hromadný hrob účastníků bitvy na Bílé hoře.
     

Místo nálezu se nachází na SZ okraji Prahy, v Praze 6 – Břevnově, na bělohorské pláni – č. kat. 3741, poblíž jižního vchodu do obory Hvězda směrem od konečné tramvají na Vypichu. Přesnější určení místa nálezu lze situovat vzdáleností od západní hrany vchodu do obory směrem JZ, která podél zdi činí 37,40 m a západní část hrobové jámy je od tohoto místa vzdálena na JV 11,90 m.

Území na kterém byl nález učiněn je známo z historických pramenů jako místo, kde byla svedena dne 8. listopadu 1620 historická bitva na Bílé Hoře /např.Kavka 1962/.

Již v předešlých letech zde byly prováděny zajišťovací a záchranné výzkumy, související vždy s výstavbou spartakiádního městečka pro ubytování účastníků spartakiád. V roce 1955 zde prováděl zjišťovací průzkum dr. Z. Smetánka a v roce 1960 dr. N. Mašek /nálezové zprávy v archívu AÚ ČSAV v Praze čj. 1825/60 a 6642/67/.

           

V roce 1960 zde z pověření Vojenského historického muzea provedla záchranný výzkum rd. E. Janská. Výsledky jejího výzkumu byly ve stručnosti zveřejněny ve sborníku „Stoletá Praha“ /Janská 1966/

Vzhledem k tomu, že ve výkopové jámě bylo zřejmé další pokračování shluku lidských kostí, bylo rozhodnuto provést na místě záchranný archeologický výzkum, který zde proběhl ve dnech 13. až 18, listopadu 1974. 

Pro urychlení prací bylo použito bagru, s jehož pomocí byla provedena předběžná skrývka zasahující do hloubky 120 cm na ploše  cca 4 x 6 m. Po odkrytí navážkových vrstev (55cm) bylo zachyceno žluté sprašovité podloží, ve kterém byla hrobová jáma zahloubena. Celková hloubka hrobové jámy se pohybovala od 140 do 165 cm a výplň se od podloží prakticky neodlišovala. Hrobová jáma měla příkopovitý, obdélný tvar, délka byla 310 – 330 cm a šířka 95 – 110 cm. Protože hrobová jáma byla z obou kratších stran porušena /porušení z východní strany bylo způsobeno pravděpodobně v r.1955/, je její zjištěný půdorys nepravidelný

           

Na dně byly odkryty kosterní pozůstatky celkem 8 jedinců – kostry označené A a B byly porušeny vojáky, kostry označené 6 a 2 byly též neúplné, zbylé kostry 1, 3, 4, 5 byly odkryty celé /obr.1/. Uložení koster sledovalo delší osu hrobové jámy. Kostry A, B, 1, 2, 4, spočívali v poloze na zádech, kostra 3 byla přetočena na levý bok, kostry 5 a 6 byly na boku pravém. Společným prvkem v uložení mrtvých je poměrně jednotný směr otočení obličejů, který až na výjimku /kostra 3/ směřovali k V.

Při kostrách označených A, B, 2, 6, nebyly zjištěny žádné nálezy. Mezi krčními obratli kostry 1 byla nalezena olověná kule /obr. 2:8/. Na hrudi kostry 3 byly 4 zlomky železných spinadel /háčky a očka/, na hrudi této kostry byl také zlomek drobného bronzového háčku. Největší množství nálezů bylo zjištěno u kostry 5, kde na hrudní partii byly nalezeny 2 zlomky železného kování /obr. 2:11/, 9 železných spinadel – háčky, očka /ukázka na obr. 2:1 – 5/. Na pravé klíční kosti byla 2 bronzová očka /obr. 2:7/ a zlomek organické hmoty, později laboratorně určen jako zvířecí kůže. Ve změti kostí bylo dále nalezeno 10 amorfních železných a bronzových zlomků. Nálezy doplňují výše uvedené předměty odevzdané vojáky /nálezy jsou uloženy v archeologickém odd. MMP na Hanspaulce pod př. Č. 5/71 – 1 až 10/.

           
           

Antropologický materiál byl předán katedře antropologie přírodovědecké fakulty UK, která odborný rozbor bohužel doposud neprovedla. Lze však uvést některé zajímavosti zjištěné na kostrách během výzkumu. Jsou to především stopy po zraněních, a to jak rány vyhojené, utržené v některé z předešlých bitev, tak rány zasazené přímo na bělohorském bojišti – znamenající většinou smrt. Převažují rána sečné, ve dvou případech byly zjištěny průstřely. Většina hlubokých sečných ran zasáhla týlní nebo temenní kosi.

Závěr 

Podle místa nálezu, drobných předmětů, způsobu uložení zesnulých, stop po zraněních a v konfrontaci s předešlými výzkumy na Bílé hoře lze konstatovat, že zde byl odkryt další z hromadných hrobů účastníků bitvy na Bílé hoře, vybojované 8. listopadu 1620. Pohřbení byli pravděpodobně pěšáci stavovského vojska, pronásledovaní a zabití na svém útěku ku Praze císařským jezdectvem, o čemž svědčí samo místo nálezu v těsné blízkosti bývalé vozové cesty do Prahy, místa sečných ran v zadní části hlavy a v neposlední řadě i směr vedení ran – odshora dolů, tedy obdobný závěr jako u nálezu z roku 1960 /Janská 1966/. 

V hrobě nebyli nalezeny žádné zbraně a několik níže uvedených drobných předmětů dává spíše představu o sporém oblečení některých pohřbených, ostatní mrtví /4 kostry/ byli zřejmě bez oděvu. 

Nepravidelné rozložení koster spolu s neanatomickým uložením kostí svědčí o nerituálním pohřbení zemřelých. Spíše lze předpokládat naházení pravděpodobně již delší donu volně tlejících těl do hrobové jámy, jak tomu bylo v případě výzkumu hromadného hrobu zkoumaného v roce 1960. Tito vojáci byli tehdy pohřbeni až několik týdnů po bitvě poddanými z blízkého okolí /Janská 1966/

Nález a výzkum hromadného hrobu bělohorských bojovníků je tak dalším příspěvkem k dokreslení významné historické události našich dějin – bitvy na Bílé hoře. 

Literatura 

Havel, J. 1976: Hromadný hrob bělohorských bojovníků v Praze 6 – Břevnově, nál. Zpráva č. 120/76 v archívu MMP na Hanspaulce.

Janská, E. 1966: Hromadný hrob bělohorských bojovníků, Staletá Praha II, 107 – 110.

Kavka, F. 1962: Bílá hora a české dějiny. Praha