wz

Prapory ukrajinského kozáckého vojska z roku 1651.

       
         

Vlajky očíslované 1 – 12 lze označit za vlajky Chernihovské oblasti a vlajky s čísly 13 – 26 za vlajky Kyjevského regionu (některé vlajky lze přičítat místním kozákům, Kyjevské provinční milici nebo cechům, konkrétně vlajky 13, 15 a 19, které nesou vyobrazení kuše z Kyjevského erbu.) Rozměry vlajek nejsou udané, ale vzhledem k tomu, že rozměry pozdějších (1700) vlajek jsou známy, předpokládáme, že byly velikostí přibližně stejné (prapor jízdy z roku 1706 měl rozměry 176 x 99 -s 264 cm)

Je nutné upozornit na fakt, že u některých vlajek nebyly určené barvy a u některých pouze v náznaku. Např. u vlajky číslo 8 není určena žádná barva pro tělo vlajky. Jsou sice známé podobné vlajky s tělem neesky modrým, ale stejně dobře mohlo být šedé nebo žluté. U vlajka s číslem 4 nebyla určená barva pro kříž. Ten byl označený jako býlí v souladu s ohraničením a hvězdami. 

           
           

Vlajka číslo 17 je v hlavním textu popisovaná jako vlajka polského stylu, červená s bílou orlicí a korunou. V krátkém popisku u vlajky je však orlice uváděna jako černá. Ukrajinská slova pro červenou a černou barvu jsou si velmi podobná, takže se předpokládá, že správný je popisek v hlavním textu tj. že se jedná o vlajku polskou – červenou s bílým symbolem. Mimochodem je tento prapor uváděn jako jedna z trofejí získaná během válečné kampaně v letech 1648 – 1649 nebo jako předchozí dar od polské koruny.  Vlajka číslo 7 je zase zajímavá tím, že se silně podobá současné vlajce Moskvy. O ní však není v textu konkrétní zmínka, ale buď se jedná opět o trofej, dar nebo místní vlajku.  

Vlajka číslo 25 je popisována jako insignie hejtmana, ale v textu nejsou specifické údaje o této vlajce uvedeny. Pravděpodobně se jedná o styl polského bundchuku. Zajímavé také je použití polského Rytířského kříže namísto řeckého (pravoslavného) jak je to běžné u jiných vlajek.

Zdroj: "Boiovi prapory kozatskoho viis'ka (seredyna XVII st.) z archivu rodiny Radzivill, uloženy v oddíle Rukopisů archivu Státní veřejné knihovny MY Saltikova-Shchedrina v St Petersburgu.
Překlad z AJ.